Samyja darahija harady Jeŭropy dla kupli kvatery
Žyllo ŭ centry Prahi daražejšaje, čym u Madrydzie i Bierlinie, a ŭ centry Varšavy — daražejšaje, čym u Brusieli.
Ženieva. Fota: flickr.com / Emmanuel Berrod / commons.wikimedia.org
Jakija krainy i harady Jeŭropy ciapier samyja darahija dla kupli doma abo kvatery?
Dakład Mapping the World's Prices 2026, padrychtavany daśledčym instytutam Deutsche Bank, paraŭnoŭvaje košt kvadratnaha mietra pry kupli kvatery ŭ centry horada ŭ 69 miehapolisach, ź ich 28 — u Jeŭropie, piša «Jeŭrańjus».
Šviejcaryja — samaja darahaja kraina dla kupli žylla
Dva šviejcarskija harady ŭznačalvajuć rejtynh, robiačy Šviejcaryju samaj darahoj krainaj dla kupli nieruchomaści ŭ haradskich centrach. Cana kvadratnaha mietra kvatery składaje 22 910 € u Ciurychu i 19 439 € u Ženievie.
Za kvateru płoščaj 80 m² heta aznačaje pryblizna 1 833 000 € u Ciurychu i 1 555 000 € u Ženievie.
Łondan zajmaje treci radok — 17 241 € za kvadratny mietr. Kvatera takoj płoščy abydziecca prykładna ŭ 1 379 000 €.
Rejtynh haradoŭ pa canie kvadratnaha mietra žylla. Krynica: euronews.com
Łondan na 35 % daražejšy za Paryž
Paryž idzie dalej — kvadratny mietr tut kaštuje 12 771 €. Kupla kvatery ŭ centry Łondana prykładna na 35 % daražejšaja, čym u Paryžy.
Piaciorku lidaraŭ zamykaje Viena, dzie kvadratny mietr kaštuje 12 483 €.
Samy darahi horad Hiermanii — Miunchien, dzie kvadratny mietr kaštuje 11 435 €.
Luksiemburh (11 011 €), Kapienhahien (10 191 €), Stakholm (10 037 €) i Osła (9 785 €) taksama ŭvachodziać u dziasiatku samych darahich. U stalicy Narviehii cana apuskajecca nižej za adznaku 10 000 €.
Try paŭnočnyja stalicy ŭvachodziać u top-10, tady jak Chielsinki zajmaje 13‑ie miesca z 8 431 € za kvadratny mietr.
Miłan i Amsterdam trochi apiaredžvajuć finskuju stalicu: 9 378 i 9 273 € za kvadratny mietr adpaviedna.
Praha daražejšaja za Madryd i Bierlin
Praha abychodzicca daražej, čym stalicy Ispanii i Hiermanii. Cana kvadratnaha mietra pry kupli kvatery ŭ centry horada — 8 352 €.
Dla paraŭnańnia: u Madrydzie kvadratny mietr kaštuje 7 831 €, a ŭ Bierlinie — 7 613 €. Rym idzie za imi z pakazčykam 7 328 € za kvadratny mietr.
Vyšej za adznaku 7 000 € zastajucca Dublin (7 185 €) i Frankfurt (7 162 €), a ŭ Lisabonie (6 636 €) i Barsiełonie (6 485 €) cana trymajecca vyšej za 6 000 €.
Samyja tannyja harady — Stambuł i Afiny
Stambuł — samy tanny jeŭrapiejski horad u śpisie: 2 646 € za kvadratny mietr, za im idzie stalica Hrecyi, Afiny, z pakazčykam 3 442 €.
Stalica ES Brusiel taksama ŭvachodzić u lik samych tannych haradoŭ, zajmajučy treci radok źnizu. Kvadratny mietr kvatery tam kaštuje 4 380 €.
Birminhiem u Vialikabrytanii (4 671 €) taksama nižejšy za adznaku 5 000 €, tady jak Budapiešt (5 243 €), Varšava (5 443 €) i Edynburh (5 708 €) užo vyšejšyja za hety ŭzrovień.
Hankonh — samy darahi, Kair — samy tanny
Siarod usich 69 haradoŭ, jakija ŭvajšli ŭ dakład, samym darahim zastajecca Hankonh — 23 790 € za kvadratny mietr, za im iduć Ciurych (22 910 €) i Sieuł (21 897 €).
Najtańniejšymi haradami źjaŭlajucca Kair (784 €) i Jochaniesburh (913 €), abodva nižej za adznaku 1 000 €.
Pryviedzienyja ŭ dakładzie danyja zasnavanyja na statystycy Numbeo i Deutsche Bank.